Příkrmečky, příkrmy
V Mladé frontě asi před rokem testovali masozeleninové příkrmy, navíc je porovnávali i s doma uvařenou zeleninkou. Domácí strava propadla, protože obsahovala příliš mnoho škodlivých látek. Pokud tedy nemáme možnost koupit si biozeleninu, tak nejlepší pro naše miminko bude hotová sklenička. A maminky to vědí, alespoň v připojené anketě byly jen ty uvědomělé.
Pro mě je to velice dobrá zpráva, protože vaření zeleniny v množství menším než malém jsem zatím nepropadla. Vařit více, zmrazovat a rozmrazovat mě taky nebaví. Navíc mám dvě děti a konzervička je ohřátá velice rychle. (Jo, jsem líná se s tím piplat, když nevím, jestli mi to malá nevyplivne, protože je to příliš studené nebo teplé, nebo nahrubo umixované, nebo ji trápí zrovna soplíky, zoubky, nebo je přejezená, anebo jí to prostě nechutná.)
Mám jen jeden problém. Dle uvedeného testu je sice hotový příkrm ideální z hlediska množství škodlivin, ale co samotné složení zeleninky respektive ovoce? Na většině skleniček je sic uveden i věk, od kdy ji nekojené dítě bez problémů může papat, ale dost často se to neslučuje s doporučeními pediatrů. Třeba Kačka bude mít už jedenáct měsíců, ale ve spíži točím asi jen šest druhů, protože víc vhodných vzorků se mi najít nepovedlo. Přitom regály v obchodech jsou různými značkami a různými druhy příkrmů zavaleny.
Jak to tedy vypadá při nákupu?
Začínáme s jednodruhovou zeleninkou. Moje mimčo mělo skoro sedm měsíců, nekojené začíná v pátém. Úspěšně do vozíku nakládám mrkvičku a brokolici. Pak na mě vykoukne květák. Hlavou mi letí reklama v televizi o spokojeném bříšku. Jak spokojené bude asi čtyřměsíční, téměř nepohyblivé miminko po tomto příkrmu?
Pokračovat budeme s vícedruhovou zeleninkou. Mrkvičku s brambůrkem nebo rýží bych mohla zvládnout sama. Špenát s bramborem bychom mohli vyzkoušet. Ale oni tam ještě nalili mléko? V další skleničce je známý květák a v jiné hrášek. Ale tady ta cuketa s bramborem vypadá bezproblémově.
Po třech týdnech bychom se mohli dostat k masíčku. Tak co nám výrobci nabízí? Už od ukončeného čtvrtého měsíce zeleninku a kuřátko? To vypadá dobře. Tak tu máme vodu, mrkev, rýži, kuřecí prsa a … a celer? A sójový olej? Tak nic. Á, tady je rizoto. Sice od pátého, ale Kačka už bude mít osm, až budeme zkoušet masíčko. Má to takovou hezkou červenou barvu, asi tam bude hodně mrkvičky. Ne, je tam rajče. Tak zase nic. Postupně studuji další etikety a do vozíku nic nepřibývá, protože konzervy buď obsahují rajče a celer nebo je výrobce umíchal z deseti přísad, takže jako matka potencionálního alergika bych nevěděla, která složka dítěti vadí. A přemýšlím, kdy naposledy jsem uvařila jídlo z deseti ingrediencí. Zkouším další firmu a přidávám asi další tři výrobky, ze které by moje dítě mělo zvládnout. Na zbytek etiket už nemám sílu.
U ovocných příkrmů už takové problémy nemám, k dostání jsou přesnídávky z ovoce, které dítěti mohu s klidem nabídnout. I když nedávno jsem zahlédla jahodovo-malinovou přesnídávku s doporučením od ukončeného čtvrtého měsíce.
Kaše příliš prostudované nemám, zatím jsem postřehla, že výrobci kojeneckého jídla nabízejí z bezlepkových kaší jen rýžovou. Ale oceňuji, že je k dostání i v nemléčné variantě. Obilnou kaši donesl domů partner omylem, a už jsem ji chtěla i vyzkoušet, když jsem zahlédla na etiketě pomeranč s doporučením od ukončeného šestého měsíce.
V pitíčcích se neorientuji vůbec, stejně mi každý pediatr doporučí kojeneckou vodu.
Jaká je pointa? Žádná. Teď budu střídat svých šest druhů skleniček a až bude Kačka starší, bude jíst to, co uvařím pro mě a Kubíka.