"V občanském i církevním kalendáři si 25.července připomínáme Jakuba. Toto jméno je velice oblíbeno po celém světě, a má proto mnoho různých podob. U nás dříve znělo i Jákob a podobně je tomu i v němčině, kde mu říkají Jakob. V Anglii má dokonce tvarů více - Jacob, James i Jack (toho se užívá i za Johna). Francouzskému Kubovi zase říkají Jacques, ruskému Jakov, italskému Giacomo a španělskému Jaime.
Základy jména musíme hledat až v hebrejském Jahaqóbh, které vychází ze slova háqébh, "pata".Toto zvláštní jméno získal biblický Jákob při porodu, protože se narodil matce Rebece jako druhý, drže se staršího bratra Ezaua za patu. Svého bratra vůbec využíval víc, než bylo zdrávo. Připravil jej také o prvorozenectví, protože se mu podařilo ošálit svého slepého otce Izáka. Jeho zásluhou se však národ židovský rozrostl do dvanácti kmenů. Před smrtí jej navštívil neznámý cizinec, který se jej zeptal, jak se jmenuje. "Jákob," odpověděl. "Nebudeš už Jákob, nýbrž Izrael," odvětil mu cizinec a zmizel. V tu chvíli si Jakub uvědomil, že mluvil s Bohem.
Dnes si oba naše kalendáře připomínají Kristova současníka Jakuba Staršího. Narodil se v rybářské chatrči matce Salome a otci Zebedeovi. Jeho bratrem byl Jan (apoštol a evangelista). Spolu s Petrem a Janem patřil Jakub ke Kristovým oblíbencům. Jejich Mistr říkal Jakubovi a Janovi pro jejich výbušnou povahu "synové hromu". Po Ježíšově nanebevstoupení Jakub hlásal jeho učení, ale prameny se liší v tom, kam všude jeho noha vstoupila. Jisté je, že byl popraven někdy kolem Velikonoc roku 44 v Jeruzalémě. Jakub se stal patronem válečníků, dělníků, lékárníků a kovářů."
Varianty jména
Zdroj: www.libri.cz, wikipedia
