O ztracených věcech
Zase něco hledám. Partner dnes balil Kubíčkovi věci k babičce. Chybí mi bambucké máslo, bepanthen a olej na prdíky. Kdo ví, k čemu to budou potřebovat.
Ještě donedávna hledal věci pouze partner nebo se ho stačilo zeptat. Od té doby, co se Kuba začal přemísťovat z místnosti do místnosti, hledáme oba nebo jenom já dle aktuálního uklízecího pudu. Dokud byl menší, věci jsme nacházeli celkem rychle. Ale čím je větší, tím je vynalézavější.
První nedobytnou skrýší se stal prostor za kuchyňskou linkou. V nestřeženém okamžiku při návštěvě tety Barborky tam naházel všechna zvířátka z vkládačky. Alespoň jsem si to myslela, protože z kuchyně se celou dobu nehnul. Asi po roce přemýšlení, jestli vkládačku vyhodit nebo ne, jsem se do skrýše jednoduše dostala a zvířátka vysvobodila.
Další návštěva tety Barborky nás stála víc úsilí. Když jsem byla na WC, uvědomila jsem si, že v míse něco chybí – ten závěs na voňavou tyčinku. Tyčinka už tam dávno nebyla, protože mě vždy polévala hrůza, co kdyby se ji náš drobek rozhodl sníst, ale závěs tam zůstal, nicméně dlouho jsem ho chtěla vyhodit. „Asi už jsem ho vyhodila“, pomyslela jsem si. Po několika dalších použitích toalety začalo být jasné, že závěs jsem nevyhodila, ale činorodé dítko to učinilo za mě. A to tak šikovně, že závěs byl nenávratně ztracený a používání záchodu se stávalo noční můrou. Nutno podotknout, že teta u nás byla v sobotu. V pondělí po několika marných telefonátech na různá místa, která měla aspoň trochu společného s vodou, záchody a bytem, to musel tatínek a jeho šikovný kamarád vyřešit ručně.
Jindy zase partner hledal spací spoďáry. Spoďárů má sice spoustu, ale jen jedny jsou ty dokonale pravé a když je večer nemůže najít, je velice nervózní. Podíval se všude možně, prohrabal i koš na prádlo a nic. Myslela jsem si, jaký je to bordelář, protože jsem je určitě viděla povalovat v obýváku. Ale nebyly tam. Přítel nakonec usnul bez nich s nějakou slabou náhražkou. Našla jsem je druhý den, když jsem věšela ven prádlo. Ležely dole pod oknem spolu s nočníkem, aby jim nebylo smutno.
Naštěstí většina ztracených věcí se najde. Pět plastových lžiček jsem po měsíci našla zastrkané pod sedátko jídelní židličky. Nástavec na vysavač byl uložený v kufru, cédéčko se našlo pod kobercem. Tutovkou se stál prostor pod postelí, vždy se tam dá něco najít. Nicméně pár drobností pořád chybí. Kam například zmizel svinovací metr? A kam se ztrácí dudlíky a ponožky? A proč nenávratně mizí vždy jen jedna a ne celý pár?
